Termín: 23. - 27. 9. 2013
Program:
Pondělí:
Příjezd, ubytování v hostelu Yellow v
centru Krakova, seznámení účastníků
setkání, večerní procházka
historickým
centrem města
Úterý:
Návštěva partnerské školy,
seznamovací aktivity v mezinárodních
skupinách, prezentace na téma mediální
zákon, svoboda tisku, copyrigt,
porovnání této problematiky ve všech
zapojených zemích, návštěva
benediktýnského kláštera, psaní
středověkým perem, poslech gregoriánského
chóru, práce na projektu - internetová platforma
pro vytvoření mezinárodních
novin
Středa: prohlídka města Krakov interaktivní formou - městské ralley, návštěva
solného dolu Wieliczka
Čtvrtek: práce na
projektu - naplánování úkolů pro
příští setkání, prohlídka
hradu Wawel, návštěva židovského města
Pátek: evaluace setkání, odjezd
Projektového setkání se účastnili studenti 4. A
Jarda Kurinec a Saša Halaj, studenti 4. B Tomáš Stawarz, Honza Bosák a
Tomáš Svoboda ze 4. C. Pedagogický dozor zajistily Mgr. Iva Čápová, Mgr. Olga
Straková a Mgr. Lenka Lexová. Zážitky z překrásného týdne v Krakově si můžete
přečíst níže:
PPT prezentace - Ethics of journalists
Krakow
Projekt
Comenius je pro mě velice zajímavá
zkušenost. Je to možnost využít cizí jazyk
v praxi mezi svými vrstevníky a
lépe poznat ostatní kultury. Řekl bych, že prezentace,
kterou jsme předváděli
ve spřátelené škole, byla ta méně
důležitá část setkání, nýbrž
hlavním cílem
byla komunikace studentů mezi sebou. Během týdne jsme
hráli různé hry, které
byly založeny na komunikaci v cizím jazyce. Myslím,
že jsme si to všichni
užili, jelikož jsme navštívili i některé
krásy tohoto města, které těch
historicky zajímavých rozhodně nemá málo.
Ke všemu byl výklad průvodců na všech
navštívených památkách
v anglickém jazyce, což je další
suprové plus. Pro
mě to byl rozhodně zajímavý a poučný výlet.
Tomáš Stawarz, 4.
B
Comenius v Polsku
Celé dobrodružství začalo pondělním odjezdem
z Příbrami. Cesta uběhla dost
rychle. Díky náročnosti, tak i díky
energetickému vysílení naší skupiny
jsme
všichni „ vytuhli„ už po první
zastávce v nejmenovaném motorestu. Po
pár zastávkách jsme úspěšně dorazili
do Krakova.
Po
příjezdu jsme
se setkali s naším zdejším kontaktem,
Annou. Když nás tamní správce
hostelu vedl na patro, kde jsem spolu s francouzskými a
maďarskými
studenty a profesory měli být ubytováni, moji
počáteční hrůzu z pohledu na
omšelou stavbu z 19. století vystřídal
radostný pohled na moderně
zařízené patro, které svojí výbavou
a funkčností uspokojilo i takové „ zmlsané
jazýčky“, jako jsme byli my. Následovala večeře a
tak potřebný relax po náročné
cestě.
První
den bylo na
programu seznámení se s ostatními studenty a
prohlídka spřátelené školy.
Seznámení probíhalo formou her a
zábavných činností pro skupiny složené ze
všech zastoupených zemí. Po ukončení
seznamovacího programu jsme se přesunuli
do prvního patra, kde pro nás všechny
zdejší vedení školy přichystalo malé
občerstvení. Mně osobně se VELICE zavděčili
výtečným štrúdlem, který bych bez
výčitek srovnal s mistrovskou prací mojí
babičky.
Po
občerstvení
následovaly prezentace žáků na téma Media law, do
kterých se ve většině případů
zapojily celé skupiny zastupující
jednotlivé země. Po ukončení celého programu,
předání dárků a poděkování ředitelce
školy jsme se všichni přesunuli do
nedalekého kláštera, který se
vyvyšoval nad město. Klášterem nás provedl
zdejší
mnich, který nám detailně popsal historii
kláštera a jeho fungovaní od počátku
až do dnešní doby a se svými „bratry “
nám zazpíval chorálovou píseň
v latině. Po ukončení prohlídky následovala
návštěva písařské dílny
(skriptoria), kde mniši dříve přepisovali odborné
knihy, a dle mého mínění
hlavně bibli. Celý klášterní program byl
završen pozdním obědem, který by se
klidně mohl podávat tamním aristokratům. Na
jídelníčku byla rajčatová polévka
s rýží a jako hlavní chod kuřecí rolka
se slaninou plněná švestkami
s opečeným bramborem, dezert tvořil koláč ve stylu
nugátu a další výtečná
díla zdejších cukrářů.
Druhý
den pobytu
byla na programu celodopolední hra, která zahrnovala
procházení města od
stanoviště ke stanovišti a
získávání údajů o historii
města, aby se
účastníci také mimo jiné obeznámili
s krásami Krakova. Po krátkém obědě
byl volný program, kdy si studenti mohli dělat prakticky
cokoliv, někteří
z nás tento volný čas využili
k seznamování, budování a
utužování
dobrých mezinárodních vztahů
s ostatními studenty a studentkami hlavně
z Německa a Francie.
Kolem
páté hodiny
se všichni z naší skupiny střetli před
hlavní branou hostelu a vyrazili
minibusem do nedalekého solného dolu ve Wieliczce. Po
chvilce čekání, kterou
jsme využili k prohlídce nadzemní části dolu,
nám byl přidělen průvodce,
který nás provedl úžasným labyrintem
spletitých chodeb a zákoutí solného dolu a
doplnil nezáživný výklad příběhy a pověstmi
z historie dolu. Důl byl
fascinující nejen tím, že byl celý
vyhlouben ručně za pomoci jednoduchých
nástrojů, což je k nevíře, vezmeme-li v potaz
krásu, preciznost,
výzdobu a hlavně rozlehlost zdejšího
podzemního „městečka“, které zahrnovalo
kapli, kde se horníci modlili, „kanceláře“
pro vyšší úředníky
starající se o chod
a bezpečí dolu, ale také například obrovskou
podzemní halu, která mi na první
pohled připomínala věrnou repliku jídelny pro
cestující první třídy
z Titaniky, kde ze stropů visely ručně vyřezávané a
zdobené lustry, které
této jinak jistě temné a ponuré podzemní
místnosti dodávaly kouzelnou až
mystickou sílu, zvlášť když si vzpomenete na tu
maličkost, že jste více jak
deset pater pod zemí. Celá prohlídka byla
završena společnou večeří
v původní jídelně, kterou používali
horníci v době aktivity dolu.
Hlavním chodem bylo typické polské jídlo
– pirohy plněné zelím a masem.
Po
ukončení celé
exkurze jsme se rozloučili s našimi polskými
protějšky z projektu,
které byly z loučení velice smutné, a bylo
viditelně jasné, že by
s námi rády pokračovaly. Poté co jsme
dorazili zpět na hotel, jsme za
pomoci německé části delegace uspořádali
malý večírek k utužení
mezinárodního přátelství, který byl
jakousi třešničkou na dortu celého denního
programu.
Čtvrtek
byl ve
znamení volnějšího programu. Po vydatné
snídani jsme vyrazili na prohlídku méně
historické, ale o to zajímavější
nákupní čtvrti, ze které jsme se měli podle
plánu přesunout na nedaleký krakovský
královský hrad Wawel. Časový harmonogram
nám bohužel přerušil déšť, takže
prohlídka krás zdejšího
monumentálního hradu
musela být kvůli naší nepřítomnosti časově
posunuta, což nejvíce mrzelo náš
pedagogický dozor.
Když
už jsme
navzdory nevlídnému počasí dorazili na
nedaleký hrad, průvodce nás provedl
nejzajímavější částí zámku, o
které nám řekl snad všechno, co se jen říct
dalo
- od obyčejných historických faktů až po
humornější část dějin, jakou byl
například zdejší aristokrat, který i přes
to, že měřil necelých 151 cm, měl
obdivuhodných 160 kg. Den uběhl rychleji, než kdo čekal, a večer
byl ve znamení
posledních příprav na následující
odjezd a k mé lítosti jsem zjistil, že
gauč na chodbě byl o mnoho pohodlnější než postel, ve
které jsem celý pobyt
spal.
Pátek byl
v poněkud depresivnější náladě a nejen pro to, že jsme se museli rozloučit
s větší částí delegací, ale hlavně proto, že jsme si všichni uvědomovali
návrat zpět do tvrdé školní reality. Jediné, co nás mohlo trochu utěšit, byl
nastávající víkend. Pokud bych měl svoje pocity z uplynulého týdne shrnout
do jednoho slova, tak bych použil magicky NEPOPSATELNÉ. Bylo to jako koncert Vanessy
Mae nebo Queen. Když jsi tam nebyl, nepochopíš.
Jan Bosák, 4. B
Polsko
Ačkoliv Polsko
nepatří mezi nejoblíbenější turistické destinace, jistě jsem nebyl jediný, kdo
se k našim severním sousedům těšil. Ve dnech mezi 23. a 27. září se naše
nepočetná skupinka, sestávající ze tří profesorek a pěti studentů vypravila do
druhého největšího polského města - Krakova.
Muselo
se vyjet
hned za svítání v osm hodin, abychom byli
v Polsku v brzké odpoledne.
To se nám také povedlo. První velkou
otázkou po příjezdu bylo samozřejmě
ubytování. Má očekávání
„hotel“ nepředčil, avšak těšila mě
myšlenka, že je to
jen na týden. Co se však „Žlutému
hostelu“ nedá upřít, je pozice.
Nachází se
totiž blízko od centra Krakova, takže jsme nemuseli chodit tak
daleko, abychom
si prohlédli krásy kulturně velmi bohatého
města. Cílem naší cesty bylo mimo
jiné také poznat studenty a studentky
z cizích států. Tohoto úkolu se
česká studentská výprava zhostila velice dobře a
snažila se trávit mnoho času
sbližováním hlavně s našimi německými
sousedkami.
V úterý byla
v plánu návštěva školy s názvem: „Tynieckie
Gimnazjum Społeczne“.
Tam na nás již čekalo mnoho studentů, aby nás
přivítalo. Cílem návštěvy byly soutěže
v mezinárodních skupinách, které
všechny moc bavily. Po soutěžích nás čekaly
prezentace. Naše škola předvedla
velice pěknou prezentaci, čímž nastavila laťku tak vysoko, že ji
studenti
z Polska, Maďarska, Německa a Francie nedokázali překonat.
Ještě toho dne
proběhla návštěva kláštera benediktinů, kde
nás průvodce seznámil se svým
asketickým životem, kde jsme si zkusili psát
středověkým pérem a kde nás
všechny potěšili výborným pozdním
obědem.
Ve středu nás
čekala návštěva slavného solného dolu Wieliczka. Seznámili jsme se
s historií dolu, zjistili jsme, jak se tehdy sůl těžila, a prohlédli jsme
si krásné prostory dolu. Mě osobně nejvíce nadchla obrovská podzemní
modlitebna. I po této prohlídce nás čekalo něco dobrého k jídlu.
V podzemí jsme ochutnali národní polský pokrm - pierogi.
Ve čtvrtek jsme se
sešli před hradem Wawel, který je zanesen na seznam světového dědictví UNESCO.
Prohlédli jsme si na architekturu velice rozmanitý komplex. Průvodce nás
seznámil s historií hradu a ukázal nám nádherné prostory uvnitř hradu.
Podle legendy se z vrchu Wawel, kde se nachází hrad, směrem k řece
Visle, ve „dračí sluji“, utkal rytíř Krak s nebezpečným drakem, kterého
přemohl lstí. Podle toho se město také jmenuje Krakov. Poslední společný den
jsme šli všichni do pizzerie, abychom příjemně strávili závěrečné chvíle před
odjezdem.
V pátek nás
čekaly už jen nepříjemné činnosti, spojené s každým odjezdem, v čele
s balením tašek. Brzy ráno jsme naposledy zamávali Krakovu a s těžkým
srdcem jsme opouštěli město, ke kterému má dnes každý z nás mnoho krásných
vzpomínek.
Saša Halaj, 4. A